Bez mobilního telefonu si vůbec nedokážu už představit život. Já jsem svůj první mobilní telefon měla, když jsem měla třináct let, a to jsem byla skoro z ulice už poslední, kdo dostal mobilní telefon. A přála jsem si ho už, když mi bylo asi deset let. To už ho měly skoro všechny děti mém okolí, protože v té doby už byl mobil docela už celá samozřejmý a taky měl skoro každý, takže je logické, že jsem ho taky chtěla. Jenomže jsem měla bohužel takovou smůlu, že mi ho vůbec nikdo nechtěl pořídit. Byla jsem z toho velice nešťastná, ale nakonec jsem se dočkala, protože maminka mi nakonec řekla, že už je načase, abych taky měla něco svého.
A já jsem si samozřejmě, jak jinak, přála mobilní telefon. A byla jsem ráda, když se maminka s otcem na můj mobilní telefon složili. Byla jsem jim za to vděčná, protože jsem už taky záviděla všem ostatním dětem, že si můžou posílat sms nebo si občas zavolat anebo se zahrát hru na mobilu. Nejvíce mě na mobilním telefonu taky lákalo to, že se tam děti hrají hry. Já už jsem měla taky oblíbené nějaké mobilní hry, ale hrála jsem je pouze na matčiným mobilu anebo na otcovým telefonu. Někdy mi půjčil telefon i můj starší bratr, kde jsem se taky mohla zahrát skvělou mobilní hru.
Bavilo mě to a jsem ráda, že už se nikoho nemusím ptát, asi bych si půjčila jeho mobilní telefon. Ale abych si konečně už zahrála na svém vlastním mobilním telefonu, bylo to opravdu prima. Mobilní telefon mám sice takový obyčejný, ale musím přiznat, že mě opravdu stačí a jsem ráda za něj. A jaký byl váš první mobilní telefon? byl to už takový lepší s fotoaparátem nebo to byl ještě obyčejný, takový mobil s tlačítky. Věřte nebo ne, já zažila oba. Dříve rodiče měli obyčejný tlačítkový mobil, se kterým, jsem si ráda hrála a byl tam ten populární had. Jistě znáte hru hada, který byl dříve ve všech mobilech.